Publius Ovidius Naso

PUBLIUS OVIDIUS NASO:
Narodil se roku 43 př. n. l. v Sulmoně. Jeho učitelem byl Euripidés. Žil za Augustovy vlády, koncem r.8 n. l. jím byl vypovězen do Tomidy – gelského přístavního městečka, kde po 10tiletém vyhnanství zemřel. V jeho poezii se odrazily společenské poměry, které nastaly v Římě za 50tileté vlády Augustovy. Byl příslušníkem mladší generace básníků římské poesie, kteří vyrostli už za císařství (neměli vřelý vztah k vlasti a k národu, Poezie pro ně představovala zábavu). Stýkal se už i u dvora a byl slavný svým básnickým uměním. Ovidius byl velkým znalcem řecké a římské literatury a výtvarného umění, také studoval rétoriku (vynikal řečnickými cvičeními), byl básníkem, novelistou a vypravěčem. Všechny Ovidiovy báje měly především čtenáře pobavit. Ovidius byl mistrem ve znalosti ženského srdce a milostných vášní. Proměny (jsou shrnuty do 15 knih) se staly jedním z nejvlivnějších antických spisů a teprve v době osvícenství se rozvíjejí do českých básní.